Z potravy ho dokážeme získat konzumací dýňových a sezamových semínek, vajec, masa a mléčných výrobků, nebo ho můžeme přijímat ve formě potravinového doplňku. Číst článek

Karotenoidy jsou přírodní barviva obsažená v rostlinách a řasách, a to ve škále od světle žluté přes oranžovou až po červenou. Existuje jich přes 600 druhů, pro lidské tělo je důležitých zejména šest z nich: beta karoten, alfa karoten, kryptoxantin, lykopen, lutein a zeaxanthin.

Všechny jsou silnými přírodními antioxidanty, svým působením chrání buňky před poškozením volnými radikály . Každý působí specificky na určitou tkáň, i když mnoho jejich účinků je shodných.

• Beta karoten se v těle mění na vitamin A a podporuje zdravou kůži, oči a imunitní systém, Číst článek
  

Základní rozdělení živin je právě na makro- a mikroživiny. Makroživiny jsou ty, které potřebuje naše tělo ve velkém množství, aby mělo dostatek energie. Denní příjem je nezbytný v řádu desítek až stovek gramů a patří sem bílkoviny, sacharidy a tuky.

Mikroživiny jsou naopak látky, které naše tělo pro svoje správné fungování potřebuje jen ve velmi malém množství. Do této kategorie patří vitaminy, minerály, stopové prvky a fytochemikálie. Mikroživiny primárně nedodávají tělu energii, jsou však důležité pro řadu biochemických reakcí (například trávení nebo fungování imunity).

K tomuto tématu si přečtěte Recept na pohodový ženský cyklus Číst článek

Fytochemikálie jsou biologicky aktivní látky obsažené v rostlinách –⁠ zelenině, koření, bylinách, ovoci, oříšcích, semínkách a obilninách.

Je to velmi široká skupina chemicky různorodých látek, u kterých do velké míry ještě neznáme všechny jejich benefity a to, jak přesně fungují ve vzájemné součinnosti. V jednom kousku ovoce mohou být i stovky různých fytochemikálií, které se působením doplňují.

Pokud známe u fytochemikálií i pozitivní dopady a působení na lidské zdraví, pak je nazýváme fytonutrienty.

Do skupiny fytochemikálií řadíme všechny následující skupiny: sulfidy, fytáty, flavonoidy, glukaráty, karotenoidy, kumariny, monoterpeny, triterpeny, lignany, fenolové kyseliny, indoly, isothiokyanáty, ftalidy a polyacetyleny.

Naopak do této Číst článek

Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které působí podobně jako ženský pohlavní hormon estradiol. I když nemají stejnou chemickou strukturu (jako steroidní hormony), mohou aktivovat estrogenní receptory.

Zdravotní benefity této skupiny spojujeme především s obdobím klimakteria a schopností doplnit v tomto období přirozený pokles produkce estrogenu. Jsou tedy přírodní cestou zmírnění průběhu menopauzy. Pozitivní dopad vědci zaznamenávají v tomto období i v působení proti osteoporóze.

Nejvyšší obsah jich najdeme v sóji, dále pak ve lněném semínku, česneku, bramborách, mrkvi a v dalších druzích luštěnin.

Fytoestrogeny členíme do několika skupin: izoflavony, prenylované flavonoidy, kumestany, lignany, stilbeny.

K tomuto tématu si přečtěte Číst článek

Fytonutrienty jsou fytochemikálie, u kterých známe jejich pozitivní dopad na zdraví člověka. Je to tedy stejná skupina biologicky aktivních látek, pouze lehce zúžená na ty, které dokážeme s jistotou využít pro podporu lidského těla.

Pokud fytonutrienty extrahujeme v laboratorních podmínkách a vytvoříme z nich doplněk stravy, pak tyto látky nazýváme nutraceutika. Dalo by se říci, že jde o kategorii na pomezí potravin a léčiv, speciálně se využívají jako účinné látky při preventivní péči.

K tomuto tématu si přečtěte Recept na pohodový ženský cyklus začíná na talíři (a pokračuje v hlavě)

Polyfenoly patří mezi nejdůležitější stopové prvky. Rostliny tyto látky tvoří jako vedlejší produkt fotosyntézy a využívají je jako ochranu před vnějším stresem. Když je zkonzumujeme, stejně je pak využívá i lidské tělo. Mají výrazné protizánětlivé a antioxidační účinky, působí i proti kornatění cév. Největší koncentraci jich můžeme najít ve slupkách ovocných plodů.

Mezi nejznámější patří například resveratrol nebo kurkumin, ale známe jich už přes 4000. Nejvíce a nejlépe studovanými polyfenoly jsou flavonoidy, potom také fenolické kyseliny, lignany a stilbeny.

Metabolity jsou výsledkem – nebo mezikrokem – látkové přeměny v našem těle. Tento pojem označuje jakoukoliv sloučeninu, která v těle vznikla během metabolického procesu a může být dál v těle využitá, anebo naopak vyloučená jako už nepotřebná.

Metabolity rozdělujeme do dvou kategorií. Primární se přímo účastní procesů růstu, vývoje a reprodukčního systému. Sekundární metabolity pak nejsou v procesech přímo zapojené, ale ovlivňují fyziologii a správné fungování organismu.

Pokud je v těle nedostatek sekundárních metabolitů, neznamená to okamžité selhání organismu, ale například dlouhodobé snížení jeho odolnosti.