Buňka

Pro všechny buněčné formy života je právě buňka základní stavební kámen a základní funkční jednotka. V latině se buňka blíží významu slova malý pokojíček. Živočišnou buňku od okolí odděluje buněčná membrána, která umožňuje obousměrný průchod látek.

Uvnitř buňky je koncentrovaný vodný roztok různých látek. Dále obsahuje genetický materiál ve formě vláken DNA, uložených převážně v buněčném jádru, a RNA. V buňkách probíhá mnoho procesů – množení genetické informace, transport látek, výroba energie, zpracování odpadních látek, přeměna látek.

Buňky mají schopnost se rozmnožovat, odborně tento proces nazýváme buněčné dělení. Z jedné buňky tady vznikají podle přesné kopie dvě dceřiné buňky. Pokud buňky ztratí schopnost dále se dělit, buď řízeně umírají, nebo v těle zůstávají jako takzvané senescentní buňky.

Buňky se specializují podle toho, kde se nachází a k čemu slouží. Jako pár příkladů zmíníme buňky kostní tkáně, červené a bílé krvinky, svalové a tukové buňky nebo neurony. Velikostí se pohybují v řádech mikrometrů. Jen lidský mozek obsahuje asi 80 miliard buněk.