Endorfin

Endorfiny řadíme mezi látky přezdívané „hormony štěstí“, které mají vliv na psychickou pohodu a dobrou náladu. Spolu s nimi se do této skupiny látek řadí například také serotonin, dopamin či oxytocin.

Název endorfin je částečně odvozený od slova morfin, což je opiát ulevující od bolesti. Endorfiny fungují na podobném principu. Pokud zažíváme velké fyzické nepohodlí či bolest, uvolňují se do krve a pomáhají nám skrze působení na receptory v mozku tento nepříjemný stav překonat. Vyšší hladina endorfinů má také za následek pocity euforie, radosti a uvolnění.

Endorfiny celkově zlepšují náladu, zvyšují sebevědomí, redukují stres, deprese a úzkosti, zmírňují zánětlivé procesy v těle a mohou také podpořit správné fungování našeho imunitního systému.

Existují čtyři základní druhy endorfinů: beta endorfin, který se vyplavuje v největším množství, dále alfa endorfin, gama endorfin a sigma endorfin. Všechny tyhle typy působí na naše tělo velmi podobně.

Snížená produkce endorfinu může být daná nejen životním stylem, ale i geneticky. Na jeho nedostatek v těle nás může upozornit několik ukazatelů, například:

• zvýšená bolestivost
• deprese, apatie
• úzkosti
• časté změny nálad s převahou těch negativních
• problémy se spánkem
• chronické migrény

Dobrou zprávou je, že výskyt endorfinů v těle můžeme přirozeně podpořit, a to zejména těmito způsoby:

• cvičení, fyzická práce – ideálně alespoň 30 minut denně či 150 minut týdně
• kreativní aktivity, například malování, tvůrčí psaní či tvorba hudby
• tanec
• příjemný fyzický dotek, sex
• zábava, smích

Endorfiny můžeme doplňovat také uměle ve formě farmaceutických přípravků. Tato cesta však z dlouhodobého hlediska není vhodná. Organismus si totiž na daný typ endorfinu vytvoří návyk a postupně dochází k oslabení jeho účinku.