Jód

Dalším nezbytným prvkem pro fungování našeho těla je jód. Nedostatek jódu postihuje podobně jako nedostatek zinku odhadem až 2 miliardy lidí na celém světě a podle australské organizace pro poranění mozku Synapse je hlavní příčinou mentálního postižení v rozvojových oblastech světa, kterému lze předcházet.

Situace u nás je taková, že většina území České republiky trpí nedostatkem jodu v přirozeném prostředí. To vedlo v minulosti k různě závažným projevům nedostatku jodu od častého výskytu strumy (někde bylo postiženo až 80 % žen) až po závažný endemický kretenizmus (např. na Valašsku, Sedlčansku a v některých oblastech pohraničních hor).

Těsně po 2. světové válce byl proveden rozsáhlý epidemiologický průzkum v Československé republice, který čítal téměř milion lidí a výsledky prokázaly nedostatečné zásobení jodem. Situace se řešila jodizací jedlé soli. Během několika let se situace dramaticky zlepšila a prakticky vymizela struma u dětí a dospívajících. Česká republika byla v roce 2004 Světovou zdravotnickou organizací zařazena mezi státy s kompenzovaným jodovým deficitem.

Nyní nám ale hrozí vyřazení ze seznamu. Zpráva z března roku 2021, kdy se pořádala Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu říká, že výsledky monitoringu saturace jódem u novorozenců jsou alarmující.

Jód je důležitý pro syntézu hormonů štítné žlázy. Skrze jejich správnou a dostatečnou tvorbu má vliv na duševní i fyzické zdraví, imunitní systém a metabolické procesy v těle. Reguluje rychlost, s jakou tělo využívá kalorie, podílí se na řízení srdeční frekvence, tělesné teploty a kontrakci svalů. V těhotenství se podílí na optimálním růstu a vývoji centrálního nervového systému plodu.

Nedostatek se projevuje zvětšenou štítnou žlázou, sníženou funkcí či zvýšeným rizikem nádorových onemocnění štítné žlázy. Jeho nedostatek v citlivém období těhotenství pak vede ke špatnému vývoji centrální nervové soustavy, poklesu inteligence a hyperaktivitě.

Jak bylo nastíněno v úvodu, obsah jódu v potravinách závisí na jeho množství v půdě. Jod byl v průběhu tisíciletí z hornin a půdy vyplaven a je koncentrován do moří a oceánů. V horských či vnitrozemských oblastech jsou tak zdroje jodu v půdě velmi malé, zatímco v mořských oblastech je ho dostatečné množství. Obecně platí, že čím je větší vzdálenost od moře, tím je nižší obsah jodu v půdě.

Nejbohatšími potravními zdroji jódu jsou tedy logicky zdroje mořské – mořské ryby a řasy kelp a nori. Vyskytuje se i v některých plodinách, jako jsou banány, hrách a kukuřice nebo v naší minerální vodě Vincentce. Pokud solíte výhradně himalájskou solí, která není obohacená o jód; mořské řasy s vincentkou si dáte jednou za uherský rok a ryby nejíte vůbec, zvažte suplementaci jódem.

Nejčastěji na trhu najdete dvě podoby jodu – laboratorně vyrobený jodid draselný a vedle toho jod jako součást mořské řasy kelp. Biologická dostupnost čistého minerálního jódu i jódu z řas je překvapivě vysoká – nad 80 %. Množství jódu v doplňcích z mořských řas však může velmi kolísat dle toho, kde byla řasa pěstována a hodnota uvedená na etiketě se může lišit od hodnoty, která je reálně v balení. Takovýto doplněk pak může poskytovat i nadměrné množství jódu. Jodid draselný proto přestavuje tu výhodu, že přesně víme, kolik je v dávce a při doporučeném užívání nehrozí předávkování.

Zdroje:

Název