K dalšímu studiu:


Tento vitamín hraje klíčovou roli v tvorbě krve a fungování nervového systému. Jeho nedostatek může vést k anémii, což znamená, že tělo vytváří méně červených krvinek, což snižuje přenos kyslíku a způsobuje únavu, slabost, závratě a dušnost. V závažnějších případech může vést deficit k neurologickým problémům, jako je ztráta paměti, zmatenost, halucinace a deprese.

Nejspolehlivějším zdrojem vitaminu B12 ze stravy jsou živočišné potraviny, zejména maso, játra, mléko a sýry. Nedokážou ho produkovat rostliny ani živočichové; produkují ho různé druhy bakterií, žijící například v trávicím traktu živočichů nebo v půdě, odkud se vitamin dostává na povrch rostlin a do těl zvířat. Rostlinné zdroje jsou však pro člověka nespolehlivé, zvláště pak při stávajících hygienických standardech v potravinářském průmyslu, jako je mytí a dezinfekce potravin.

Zajímavostí je, že vitamin B12 produkují i naše střevní bakterie, bohužel ne v části, kde by se následně mohl vstřebat a být tělem využit.

Vidíme nezbytnost jeho doplňování formou suplementů u všech lidí na veganské stravě a z této skupiny ještě naprosto nezbytně u malých dětí, těhotných a kojících žen. Dospělý člověk má v těle  zásoby tohoto vitaminu na měsíce až roky a deficit se nemusí projevit ihned. U dětí se ale projevy deficitu objevují podstatně dříve, protože nemají dosud vytvořeny dostatečné zásoby. Těhotné a kojící ženy mají zase vyšší nároky na jeho přívod, tudíž příjem přirozenou rostlinnou stravou se stává být ještě méně realistický.

Zároveň doporučujeme nechat si jednou za čas provést krevní testy, které vás informují o stavu hladiny vitaminu B12 v krvi. Nejlepší je metoda stanovení koncentrace tzv. holotranskobalaminu v séru. Holotranskobalamin představuje biologicky aktivní formu a je časnějším markerem případného deficitu vitaminu B12, než stanovení “vitaminu B12”. Lépe tak odráží klinický stav a navíc nejsou ovlivněny nedávným příjmem vitamínu. Přímým důsledkem a tedy i indikátorem nedostatku je také vysoká hladina sirné aminokyseliny homocysteinu, který je taktéž možné odběrem krve zjistit. 

Doplněk s vitaminem B12 užívejte nejlépe ráno na lačný žaludek. Pokud však budete pozorovat bolesti hlavy, nevolnost, pocity na zvracení či průjem, doporučujeme užívat s jídlem.

Vybírejte bioaktivní formy adenosylkobalamin, methylkobalamin, hydroxykobalamin a nebojte se užívat vyšší, než denní doporučenou dávku 2,4 µg vitaminu denně. Respektive je nutné brát vyšší dávku. Proč? Vstřebávání vitaminu z trávicího ústrojí je zajištěno dvěma mechanismy, a to aktivním transportem a pasivní difuzí. Aktivní absorpce vitaminu uvolněného z vazby na vnitřní faktor probíhá v distální části tenkého střeva přes receptory buněk střevní sliznice, a to v závislosti na hustotě těchto receptorů. Maximálně se touto cestou vstřebá 1,5 µg vitaminu B12 za den. V krvi je vitamin B12 vázán na transportní proteiny – transkobalaminy a je přenášen do cílových buněk nebo ukládán do zásoby.

Druhý způsob představuje proces pasivní difuze. Pasivní difuzí však přechází pouze kolem 1 – 3 % přijatého vitaminu. Z tohoto důvodu se uplatňuje pouze při vyšších dávkách – typicky právě z doplňků stravy, nad několik desítek až stovek mikrogramů. Po sečtení hodnoty vstřebané z aktivního transportu a z pasivní difuze se opravdu můžeme dostat na doporučovaných 2,4 µg vitaminu B12 denně.

Zdroje: