ATP je základní energetickou molekulou, která pohání všechny živé organismy. Svoji energii získává z chemických reakcí při rozkladu molekul potravin. Jedna lidská buňka obsahuje cca miliardu molekul ATP a každou sekundu jich 10 milionů využije při rozpadu ATP na ADP (3-fosfát na 2-fosfát). Právě rozpadem se uvolní potřebná energie pro chemické reakce. ADP se následně recykluje zpět na ATP. Z mnoha příkladů využití ATP v lidském těle můžeme uvést využití energie z ATP pro pohon svalových kontrakcí, nervových impulsů, chemických reakcí nebo pro transport látek přes buněčné membrány. ATP je zkratka pro adenosintrifosfát.

Biohacking hledá, jak nejlépe naplnit lidský potenciál. Využívá při tom vědecké poznatky, metody, postupy a měření. Lidé, kteří se zabývají biohackingem – biohackeři – systematicky přistupují ke své vlastní biologii a snaží se krůček po krůčku zlepšovat jednotlivé aspekty svého zdraví, a to jak fyzického, tak i duševního. Biohacking je pro ně životní cesta a životní styl. Číst článek

BMI je poměrem hmotnosti člověka v kilogramech a jeho výšky v metrech umocněné na druhou. BMI = hmotnost [kg] / (výška v metrech)². Výsledkem je číslo, pomocí kterého se lidé kvalifikují do hmotnostních skupin. Komplexnější varianty výpočtu BMI zohledňují věk či pohlaví člověka. Číst článek

Ochranná vrstva na povrchu buňky, která udržuje vnitřní prostředí dané buňky a reguluje přechod látek dovnitř a vně. Tvoří ji takzvaná fosfolipidová dvojvrstva, molekuly proteinů a v menší míře i sacharidů. Používá se také termín cytoplazmatická membrána. Buněčná membrána je polopropustná, což znamená, že některé molekuly jí mohou volně procházet, jiné potřebují aktivní přenesení na druhou stranu. Membrána také zajišťuje rozdílné elektrické napětí uvnitř a vně buňky. Číst článek

Jádro buňky si představte jako váček o průměru 5–10 mikrometrů, který je jejím řídicím centrem. Najdete ho v téměř všech buňkách lidského těla, jednou z mála výjimek jsou červené krvinky. Jádro obsahuje genetickou informaci, kontroluje růst buňky a její reprodukci. To zahrnuje úschovu a množení genetického materiálu ve formě vláken DNA. Aby se genetická informace do jádra vešla, organizuje se do útvarů zvaných chromozomy. Číst článek

Pro všechny buněčné formy života je právě buňka základní stavební kámen a základní funkční jednotka. V latině se buňka blíží významu slova malý pokojíček. Živočišnou buňku od okolí odděluje buněčná membrána, která umožňuje obousměrný průchod látek. Číst článek