BMI je poměrem hmotnosti člověka v kilogramech a jeho výšky v metrech umocněné na druhou. BMI = hmotnost [kg] / (výška v metrech)². Výsledkem je číslo, pomocí kterého se lidé kvalifikují do hmotnostních skupin. Komplexnější varianty výpočtu BMI zohledňují věk či pohlaví člověka. Číst článek

Ochranná vrstva na povrchu buňky, která udržuje vnitřní prostředí dané buňky a reguluje přechod látek dovnitř a vně. Tvoří ji takzvaná fosfolipidová dvojvrstva, molekuly proteinů a v menší míře i sacharidů. Používá se také termín cytoplazmatická membrána. Buněčná membrána je polopropustná, což znamená, že některé molekuly jí mohou volně procházet, jiné potřebují aktivní přenesení na druhou stranu. Membrána také zajišťuje rozdílné elektrické napětí uvnitř a vně buňky. Číst článek

Jádro buňky si představte jako váček o průměru 5–10 mikrometrů, který je jejím řídicím centrem. Najdete ho v téměř všech buňkách lidského těla, jednou z mála výjimek jsou červené krvinky. Jádro obsahuje genetickou informaci, kontroluje růst buňky a její reprodukci. To zahrnuje úschovu a množení genetického materiálu ve formě vláken DNA. Aby se genetická informace do jádra vešla, organizuje se do útvarů zvaných chromozomy. Číst článek

Pro všechny buněčné formy života je právě buňka základní stavební kámen a základní funkční jednotka. V latině se buňka blíží významu slova malý pokojíček. Živočišnou buňku od okolí odděluje buněčná membrána, která umožňuje obousměrný průchod látek. Číst článek

Cholesterol je organická molekula tukové povahy, která je nezbytná pro existenci živočichů. Své využití najde v těle při tvorbě žluči, hormonů či vitaminu D. Cholesterol je zároveň klíčovou stavební látkou živočišných buněk, mimo jiné nezbytnou součástí všech buněčných membrán. Jednoduše: bez cholesterolu bychom vůbec nebyli naživu. Lidské tělo – stejně jako tělo každého živočicha – je za zdravého stavu schopné vyrobit si veškerý cholesterol, který potřebuje. Není tedy třeba přijímat jej ze stravy. Většinu ho produkují játra, cholesterol však umí syntetizovat naprostá většina buněk. Číst článek

Základní součást lidských buněk, v chromozomech je uložena genetická informace ve formě DNA. Jsou v jádru každé buňky a tvoří je makromolekuly DNA a proteiny. Udržují lidskou DNA v bezpečí, neboť zajišťují rovnoměrné a přesné kopírování genomu v průběhu buněčného dělení, které je zcela nezbytné pro správnou funkci organismu. K dělení určitých buněk dochází neustále, starší opotřebované buňky jsou tak nahrazované novými. Číst článek