Chelátová vazba je speciální organická forma minerálu. Název chelát pochází z řeckého „chelios“, v překladu „klepeto“, což také vyjadřuje charakter této vazby. Minerál se zde váže na dva nosiče – obvykle aminokyseliny –, které ho svírají do pomyslných „kleští“ ve smyslu „aminokyselina – minerál – aminokyselina“. Číst článek

Cholesterol je organická molekula tukové povahy, která je nezbytná pro existenci živočichů. Své využití najde v těle při tvorbě žluči, hormonů či vitaminu D. Cholesterol je zároveň klíčovou stavební látkou živočišných buněk, mimo jiné nezbytnou součástí všech buněčných membrán. Jednoduše: bez cholesterolu bychom vůbec nebyli naživu. Lidské tělo – stejně jako tělo každého živočicha – je za zdravého stavu schopné vyrobit si veškerý cholesterol, který potřebuje. Není tedy třeba přijímat jej ze stravy. Většinu ho produkují játra, cholesterol však umí syntetizovat naprostá většina buněk. Číst článek

Základní součást lidských buněk, v chromozomech je uložena genetická informace ve formě DNA. Jsou v jádru každé buňky a tvoří je makromolekuly DNA a proteiny. Udržují lidskou DNA v bezpečí, neboť zajišťují rovnoměrné a přesné kopírování genomu v průběhu buněčného dělení, které je zcela nezbytné pro správnou funkci organismu. K dělení určitých buněk dochází neustále, starší opotřebované buňky jsou tak nahrazované novými. Číst článek

Vnitřní čtyřiadvacetihodinové biologické hodiny, které řídí nezbytné životní procesy v lidském těle: vylučování hormonů, tělesnou teplotu, trávení, krevní tlak, synchronizaci bdění a spánku se střídáním dne a noci. Jsou esenciálním dědictvím milionů let evoluce člověka a hluboce zakódované v každém z nás. Cyklus, který se opakuje den co den – cirkadiánní rytmus. Číst článek

DNA je dvouřetězcová kyselina, která nese genetickou informaci –⁠ obsahuje program pro jednotlivé buňky . Představte si ji jako soubor pravidel, podle kterých organismus získává určité vlastnosti. Proto je DNA pro existenci každé buňky nezbytná. Dvě vlákna DNA se stáčejí do šroubovice. Výsledná struktura má tvar stočeného žebříku. Ve většině případů se vyskytuje ve formě pravotočivé šroubovice. Existující dvoušroubovice se může ještě dál vinout. Podobné struktury vytvoří i gumový kroužek několikrát převinutý přes sebe. Takto uložená energie pomáhá, když je potřeba rozplést vlákno pro množení DNA v buňce. U rostlin a živočichů se DNA Číst článek

Hormon a neuropřenašeč podílející se na schopnosti cítit radost, přemýšlet a plánovat. Díky němu projevujeme zájem a jsme schopní se soustředit. Ovlivňuje i funkci ledvin, cév, vnímání bolesti, spánek a mnoho dalších aspektů lidského života. Číst článek