Oxidativní stres: jak eliminovat urychlovač stárnutí

Stárnutí buněk můžete ovlivnit více, než si myslíte. Oxidativní stres oslabuje organismus a tiše se vkrádá do našeho DNA. Podílí se na vzniku vážných onemocnění a stárnutí buněk. Vy držíte v rukách nejmocnější zbraň, jak s tím skoncovat.

Proč a jak v těle vzniká

Oxidativní nebo také oxidační stres se týká úplně každého člověka, a to z podstaty fungování našeho těla. Jestli se mu chceme vyhnout, potřebujeme chápat, jakým způsobem v těle vzniká.

Všechny organismy, které k životu potřebují kyslík, svými vnitřními procesy produkují také volné radikály. Zahrnují vysoce reaktivní formy kyslíku a dusíku, které se snadno vážou na jiné molekuly. Jakmile se navážou někam, kam nemají, poškozují tím naše tělo. V případě kyslíku jde o takzvané reaktivní kyslíkové částice s chybějícími nebo přebývajícími elektrony. Nejčastěji superoxid, peroxid vodíku a hydroxylové radikály.

Volné radikály narušují proteiny, tuky, buněčné membrány, a co nejhůře – naše DNA. To jsou základní stavební prvky našeho organismu. Vědci se shodují, že poškození těchto základních stavebních kamenů urychluje stárnutí buněk. Proto v otázce dlouhověkosti hraje oxidační stres významnou roli.

V buňkách se naštěstí vyskytují také antioxidanty, které mají za úkol zneškodňování volných radikálů. Jejich chemická struktura způsobí, že se radikály navážou v první řadě na ně, aniž by tím napáchaly škodu.

V ideálním případě jsou volné radikály v rovnováze s antioxidanty. Když se misky vah převáží ve prospěch radikálů, říkáme, že dochází k oxidativnímu stresu.

Ve většině případů je oxidační stres také doprovázený vznikem zánětu, což vede k dalšímu narušování buněk. Při zánětu vznikají další nebezpečné reaktivní formy kyslíku a dochází ke smyčce ještě většího poškozování.

Nejvíce volných radikálů se tvoří v energetickém centru buněk. Nazývají se mitochondrie a probíhají v nich procesy na výrobu energie.

Správně fungující tělo si umí samo nastolit zpátky svou rovnováhu. Je tu však jeden háček. V moderním světě má ztížené podmínky a normálně fungující tělo zůstává spíše ideálem. Pokud žijete ve 21. století, hned si objasníme, co přesně našemu tělu boj o zmíněnou rovnováhu ztěžuje.

Moderní styl života a oxidativní stres

V našem těle přirozeně vznikají reaktivní formy kyslíku a dusíku. Problém nastává tehdy, když se jejich produkce dál zvyšuje vlivem prostředí a našeho životního stylu. Tělo už si pak nedokáže samo poradit a volné radikály jako neřízená střela reagují s okolím a dochází k poškozování buněk. Z okolí na nás každý den působí celá řada vlivů a ne vždy se jim můžeme vyhnout.

Vnější prostředí:

  • UV záření: roste společně s nadmořskou výškou, vyšší je i v místech s oslabenou ozonovou vrstvou atmosféry.
  • Ionizující záření: pochází z vesmíru i z pozemských zdrojů, pouze necelých 20 % pochází z umělých zdrojů (např. rentgenové záření, jaderné elektrárny, a dokonce i některé druhy výrobků jako barevná televize).
  • Znečištění vzduchu.
  • Pesticidy z ošetřované zeleniny a ovoce.
  • Některé druhy umělých čisticích prostředků.

Náš životní styl:

  • Cigaretový kouř: nejen aktivní kouření, ale i vdechování cigaretového kouře z okolí.
  • Konzumace alkoholu.
  • Vysoká hladina cukru v krvi.
  • Nadbytečný příjem tuků. Jde hlavně o průmyslově vyráběné tuky, takzvané trans-tuky. Například margarín, smažené rychlé občerstvení nebo popcorn.
  • Konzumace průmyslově vysoce zpracovaných potravin.
  • Nadměrné opalování.
  • Bakteriální a virové infekce, záněty.
  • Nadměrné cvičení: myšlena je intenzivní a dlouhotrvající aktivita, kdy už dochází k poničení tkání. Tuto hranici má každý velmi individuální.
  • Nedostatek kvalitního spánku.
  • Psychologický stres.

Ano, do zvyšování oxidativního stresu se zapojuje i psychologický stres. Mění aktivitu obranných mechanismů, takže snižuje jejich působení proti reaktivním formám kyslíku a dusíku. A samozřejmě celkově oslabuje tělo.1 2

Vitalvibe Frequency™

Ponořte se do
magnetických vln

Podpořte dlouhověkost s přístrojem, který pro lepší regeneraci používají i profesionální sportovci.

Dozvědět se více

Co mohou v těle způsobit volné radikály

Jak jsme si už vysvětlili, kámen úrazu je v narušení rovnováhy v buňkách. Pokud v těle nemáme dostatečný počet antioxidantů, které by vázaly volné radikály, začíná docházet k usmrcování buněk.

Nejvíce reaktivních forem kyslíku vzniká v mitochondriích. Ty zároveň mohou velmi trpět přebytkem radikálů a startuje se tak kaskáda ničivých dějů. Mitochondrie jsou továrny na energii a samotné jejich zanikání není zrovna dobrou zprávou. Tyto umírající mitochondrie se stávají zdrojem dalších reaktivních forem kyslíku a celá buňka tak čelí silnému zrychlení stárnutí.

Mitochondrie, u kterých dojde k úplnému zničení, v některých případech organismus označí za nebezpečný materiál a jako odpověď proti nim spouští imunitní reakci. Tato smyčka se s časem zhoršuje a přispívá ke vzniku onemocnění.

Existují i situace, kdy mohou být volné radikály v těle prospěšné. A to v malém množství, kdy pomáhají likvidovat látky vedoucí k infekcím.

Stres si zahrává se stárnutím na úrovni DNA

Zjednodušeně řečeno, DNA šroubovice jsou na koncích kryté čepičkou, která je chrání. V odborné literatuře se používá výraz telomer. Představte si ho jako tvrdý konec tkaniček u bot. Délka této ochranné sekce má co do činění se stárnutím. S každým buněčným dělením se telomer zkracuje. Jinými slovy: čím delší telomer, tím vícekrát se může buňka dělit.

A právě i zde hraje oxidativní stres svou roli. Už v roce 2004 zjistil tým psycholožky E. Epel souvislost mezi oxidativním stresem a urychlováním zkracování telomerů. Buňka je doslova v zajetí stárnutí.3

Profesor von Zglinicki, zabývající se výzkumem biologie a stárnutí, došel ve svých laboratořích také k zajímavému poznatku. Za umělých podmínek se mu podařilo dokázat, že přítomnost antioxidantů v buňkách zpomaluje zkracování telomerů.4

Nyní znáte tajemství stárnutí organismu. Bohužel negativní dopad oxidativního stresu nekončí u předčasného stárnutí buněk.

Vliv oxidativního stresu na vznik civilizačních chorob

Co jsou fakta a co domněnky? Nikdo zatím stále nedokáže úplně vysvětlit, co přesně způsobuje takzvané civilizační choroby. Roli vždy hraje více faktorů. Přibývá ale důkazů, že oxidativní stres výrazně přispívá k jejich rozvoji a dřívějšímu vzniku svým podporováním chorobných změn v těle.

Tam, kde je přítomný oxidační stres, najdeme často i zánět. Sheldon Cohen z Carnegie Mellon University v této souvislosti tvrdí: „Je to model, který může být použit na řadu onemocnění.“5

Oxidativní stres vede k chronickému zánětu a oba patří mezi urychlovače rozvoje civilizačních chorob.

Oxidativní stres se podílí na onemocnění:

  • DNA: volné radikály při útoku na DNA mohou způsobit změnu ve struktuře, což má za následek zavedení chyby do naší genetické informace. To se projevuje předčasným stárnutím buněk –> zánikem buněk –> tvorbou rakovinných buněk.
  • Reprodukční soustavy: negativní dopady na plodnost, přispívá ke komplikacím v průběhu těhotenství.
  • Kůže: řada kožních potíží se zhoršuje vlivem oxidativního stresu. Kůže je v přímém kontaktu s kyslíkem a vnějším prostředím, stává se tak snadným terčem pro oxidativní stres.
  • Tukových tkání: volné radikály pozměňují tukové tkáně, takže přispívají k rozvoji obezity.
  • Dýchací soustavy: oxidativní stres se spojuje i s vyšší mírou výskytu alergických reakcí dýchacích cest a rozvojem astmatu. Ještě více se tyto neduhy vyskytují v oblastech se znečištěným ovzduším.
  • Oběhové soustavy: zvýšený obsah volných radikálů v cévách zapříčiňuje poškozování a onemocnění ledvin, rozvoj cukrovky. Dále onemocnění srdce a cév zahrnující i vysoký krevní tlak, zužování tepen až infarkt.
  • Pohybové soustavy: reaktivní formy kyslíku mohou být zodpovědné za poničení chrupavky vedoucí až k rozvoji osteoartrózy.
  • Mozku: oxidativní stres přispívá k nefunkčnosti a urychlování usmrcování mozkových buněk a tím i k rozvoji onemocnění jako Alzheimerova, Parkinsonova nebo Charcotova choroba. Tyto nemoci charakterizuje právě postupné umírání neuronů. Projevují se například ztrátou motorických schopností.6

Vědci porovnávali vzorky zdravých lidí se vzorky lidí postižených Parkinsonovou chorobou a poté lidí s cukrovkou 2. typu. Výsledky ukázaly rozdíl v délce telomerů u lidí postižených oproti lidem zdravým. To je jeden z výzkumů ukazujících spojitost mezi civilizačními onemocněními a oxidačním stresem.7

V podobném duchu bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Vlivem oxidativního stresu se mohou civilizační choroby objevit dříve, je ale třeba zdůraznit, že se vždy sejde dohromady více faktorů a nemůžeme házet všechnu vinu jen na oxidativní stres.

Přesný mechanismus, jak oxidativní stres zhoršuje onemocnění, zatím není známý.

Pojďme se tedy zaměřit především na to, co můžeme ovlivnit, abychom našemu tělu co nejvíce usnadnili boj s oxidativním stresem. Teď už víte, co všechno je ve hře. Chcete vykročit na cestu k dlouhověkosti? Zajímá vás, jak co nejvíce snížit pravděpodobnost katastrofických scénářů? A jste připravení udělat i změny v každodenních návycích?

Kniha 7 návyků dlouhověkosti

Získejte 7 návyků dlouhověkosti

Přečtěte si naši praktickou knihu, která vás vrátí k tomu nejzákladnějšímu. Dýchání, spánku, vodě, jídlu i pohybu.

Dozvědět se více

Jak se bránit oxidativnímu stresu

Naše tělo není tak bezbranné, jak by se mohlo zdát. Pokud funguje normálně, na zneškodnění volných radikálů postačí obranné mechanismy, které si organismus vyvinul evolucí. Používá tři typy obranných systémů.

První se nachází už v místě, kde vzniká nejvíce volných radikálů – v mitochondriích. Na povrchu je chrání membrána, která snižuje nebezpečnost volných radikálů. Druhý typ obrany náš organismus využívá, jakmile dojde k poškození. Dokáže opravovat rozbité DNA a další buněčné struktury.

Třetí a nejvýznamnější mechanismus obrany jsou antioxidanty. Stovky až tisíce různých látek se mohou chovat jako antioxidanty a zneškodňovat volné radikály. Naše buňky je umí přirozeně produkovat, dnes už ale jen v nedostatečném množství. Moderní styl života natolik zvýšil jejich spotřebu, že v současné době je hlavním zdrojem antioxidantů naše strava. Mají zastoupení hlavně mezi vitamíny a minerály.

Mezi nejznámější patří vitamín C, vitamín E, vitamín A, selen, zinek, měď a mangan.

Ve středomoří vychytali pokrmy s bohatým zastoupením antioxidantů. Jejich jídelníček obsahuje mnoho čerstvé zeleniny a kvalitních obilovin, v menší míře také mořské plody a ryby. Jako zdroj tuků slouží převážně extra panenský olivový olej. Odborníci se shodují, že středomořské stravování je ideální pro eliminaci oxidačního stresu.

V článku 5 pilířů, které mohou změnit délku i kvalitu vašeho života, najdete přehledně zpracované složení potravin v zemích, kde se obyvatelé dožívají více než sta let.

Antioxidanty ve stravě

Důležité je jíst zeleninu a ovoce různých odrůd a barev. Obecně syté barvy jako oranžová, žlutá, modrá, červená obsahují více antioxidantů. Ovoce a zeleninu určitě jezte čerstvé.

Podle testů Ministerstva zemědělství USA zvítězily v obsahu prospěšných antioxidantů tyto potraviny:

  1. malé červené fazole (např. fazole „adzuki“)
  2. divoké borůvky
  3. červené fazole „kidney“
  4. fazole „pinto“
  5. borůvky
  6. brusinky
  7. artyčok
  8. ostružiny
  9. sušené švestky
  10. maliny
  11. jahody
  12. jablka odrůdy Red Delicious
  13. jablka odrůdy Granny Smith
  14. pekanové ořechy
  15. třešně
  16. švestky odrůdy Java neboli Jambolan
  17. červenohnědé brambory
  18. černé fazole
  19. švestky
  20. jablka odrůdy Gala
  21. tmavolistá zelenina

Nic ze středomořského jídelníčku ani z výběru potravin bohatých na antioxidanty vám zatím nesedlo? Zkuste se ještě inspirovat z dalších ingrediencí v podobě ovoce a zeleniny: grepy, broskve, fíky, hrušky, meruňky, červené hrozny, vodní meloun, brokolice, špenát, všechny druhy zelí, chřest, řepa, ředkve, hlávkový salát, dýně.

Nebo vyzkoušejte sušené ovoce – převážně sušené fíky a švestky si zachovaly bohaté množství antioxidantů. Zdrojem jsou i bylinky a koření: kmín, kari, hořčičná semínka, zázvor, paprika, chilli, pepř, koriandr, cibule, kardamom, pelyněk, tymián, majoránka, máta, oregano, kopr, estragon.

V neposlední řadě mezi antioxidanty patří zelený čaj a kakao i kakaové boby. V menší míře dodá antioxidanty i černý čaj a káva ve střídmém množství. Tady jen pozor na mléko, přidáním se antioxidanty blokují.

Životní styl

Do své výživy snadno zařadíte pár dalších potravin. Malá změna, slibné výsledky. Faktem zůstává, že bychom neměli podceňovat zdravé životní návyky. Správné návyky pro dlouhověkost se neliší od zásad pro snížení oxidativního stresu. Jde hlavně o udržení rovnováhy našeho těla. Pojďme si v rychlosti připomenout ty nejzákladnější.

  • Zdravý spánek.
  • Pravidelné střídmé cvičení.
  • Vyhnout se cigaretovému kouři.
  • Zmenšit příjem alkoholu.
  • Chránit kůži před UV zářením.
  • Vyhnout se pesticidům použitým na ošetření zeleniny a ovoce.
  • Nepřejídat se.

TIP: Přečtěte si naši knihu 7 návyků dlouhověkosti

Ve studii, kterou provedl B. Poljsak, vyšlo najevo, že přejídání nebo neustálý příjem potravy udržuje tělo ve stavu oxidativního stresu. Naopak lepší výsledky se ukázaly při jídle ve správných intervalech a v menších porcích.8

Znamená to, že se můžeme vyhnout civilizačním chorobám eliminací oxidativního stresu?

V našem těle spolu vše souvisí – podobně jako třeba v soustavě ozubených koleček. Narušení jedné funkce negativně vždy ovlivní funkce další. Proto účinné léky proti oxidativnímu stresu zatím nebyly vynalezeny.

Vše je složitě propojené – a to je důvod, proč jediný a nejjistější způsob na snížení oxidativního stresu a na prevenci proti chorobám leží plně ve vašich rukou: váš životní styl.

Nezoufejte a hlavně se nestresujte

Teď už víte, že v našem těle přirozeně vznikají volné radikály. Oxidativnímu stresu se nelze vyhnout úplně. Ať už se rozhodnete upravit svůj jídelníček, skoncovat se škodlivými návyky, nebo možná více dbát na kvalitu spánku, i malá změna se počítá ve prospěch těla v boji proti oxidačnímu stresu.

Pamatujte, že prevence onemocnění je vždy snazší než léčba. Upravit svůj životní styl k lepším návykům jednoznačně stojí za to. I když neznáme přesné příčiny a mechanismus civilizačních chorob, jednoznačně na to má velký vliv náš životní styl. Klíčem je co nejlépe udržovat vnitřní balanc těla.

Autorka: Johana Vinšová

Část mého poslání je poskytovat lidem informace o fungování těla a správné péči o něj. Chtěla bych, aby lidé komplexně přemýšleli nad svým životním stylem a vzali si zodpovědnost za své zdraví.

Zdroje:
  1. The Link between Chronic Stress and Accelerated Aging
  2. Scientists explain why stress can age you on cellular level
  3. Accelerated telomere shortening in response to life stress
  4. Oxidative stress shortens telomeres
  5. Stress and illness: The decades-long search for a link – BBC Future
  6. (PDF) Oxidative stress and human health
  7. The Link between Chronic Stress and Accelerated Aging – PMC
  8. Strategies for Reducing or Preventing the Generation of Oxidative Stress

Rubriky

Nechte si posílat nové články

Stáhněte si ukázku knihy 7 návyků dlouhověkosti

*Na tento e-mail vám zdarma pošleme ukázku o 40 stranách. Zadáním e-mailu dáváte souhlas s tím, že vám maximálně jednou do měsíce pošleme nové články a hodnotné informace o dlouhověkosti. Váš e-mail nikomu nepředáme a z newsletteru se můžete kdykoliv odhlásit.