O Petr Sax

Tento autor ještě nevyplnil žádné detaily.
So far Petr Sax has created 47 blog entries.

Zelený ječmen – životabudič gladiátorů, který pomáhá i dnes

Jedinečné zdravotní účinky zeleného ječmene využívá lidstvo už tisíce let. Například ve starém Římě konzumovali tuto superpotravinu mimo jiné i gladiátoři, kterým pomáhala k větší síle i odolnosti.

Zelený ječmen byl už tehdy považovaný za téměř božský pokrm a toto označení mu právem vydrželo do současnosti. Není se ostatně čemu divit. Jeho úctyhodný výživový profil, silné protizánětlivé účinky a schopnost efektivně podporovat imunitu i detoxikovat metabolismus jen těžko hledá na poli superpotravin rovnocennou konkurenci. Číst článek

2022-11-17T13:23:02+01:0021. 10. 2022|Strava a půsty|

Ženšen: všelék, který uznávají tradiční léčitelé i moderní svět

Ne nadarmo se ženšenu přezdívá „král všech bylin“. Stárnoucí lidi omlazuje, vyčerpané posiluje, zahání únavu a může vám i prodloužit život. Lidé si ho už celá tisíciletí berou také na pomoc proti stresu, pro celkové posílení organismu, na podporu imunity i sexuálního zdraví.

V Číně, která nyní patří mezi největší konzumenty této byliny, dodnes kolují legendy o tom, jak se proměnila v různé laskavé postavy a pomohla lidem překonat nejrůznější nemoci a obtíže. Číst článek

2022-11-17T16:07:02+01:0021. 10. 2022|Dlouhověkost, Strava a půsty|

Endorfin

Endorfiny řadíme mezi látky přezdívané „hormony štěstí“, které mají vliv na psychickou pohodu a dobrou náladu. Spolu s nimi se do této skupiny látek řadí například také serotonin, dopamin či oxytocin. Číst článek

2022-10-21T15:48:54+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

NADH

Zásadní sloučenina v procesu buněčného dýchání. NADH přenáší atomy vodíku do dýchacího řetězce, poté jsou využité pro tvorbu buněčné energie v našem těle (ATP). NADH, známá také jako koenzym 1, je chemická látka tvořená z vitaminu B3 (niacin) a přirozeně se vyskytuje v buňkách všech živých organismů včetně lidí, rostlin a zvířat. Číst článek

2022-10-21T15:46:44+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

Krvinky

Buňky se specifickou funkcí, které najdeme v krevním řečišti. Dělí se na červené (erytrocyty), které přenáší kyslík z plic do buněk, a bílé (leukocyty), které se podílí hlavně na fungování imunitního systému. Číst článek

2022-10-21T15:44:34+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

Buňka

Pro všechny buněčné formy života je právě buňka základní stavební kámen a základní funkční jednotka. V latině se buňka blíží významu slova malý pokojíček. Živočišnou buňku od okolí odděluje buněčná membrána, která umožňuje obousměrný průchod látek. Číst článek

2022-10-21T15:40:53+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

Somatotropin

Somatotropin je růstový hormon, produkovaný v mozku přední hypofýzou. Poté se uvolňuje do krevního oběhu a působí na téměř každou tkáň těla, podporuje náš metabolismus a růst. Číst článek

2022-10-21T15:30:04+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

Gradient

Jednoduše řečeno, gradient je postupná změna, přechod. Je to míra, za jakou se něco mění s časem nebo vzdáleností. Nejznámější a běžně používaný je barevný gradient, při kterém se barvy postupně a vzájemně prolínají.

Mezi další příklady gradientu patří změna teploty v průběhu dne nebo změny tlaku vzduchu na Zemi. V nulové nadmořské výšce je tlak nejvyšší, se stoupající výškou tlak klesá. Tato postupná míra změny je gradient. I včely a další opylovači se orientují pomocí gradientu, kdy následují postupně narůstající intenzitu vůně až ke zdroji. Silnější vůně znamená, že zdroj je blíž. Číst článek

2022-10-21T15:27:33+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

Genom

Lidský genom obsahuje veškerou genetickou informaci nezbytnou pro existenci jedince a jeho správný vývoj a fungování. Jednotlivé geny a jejich skupiny podmiňují vytvoření nějakého konkrétního znaku – například barvy očí, ale i funkce jednotlivých orgánů. Podle genetické informace se pak tvoří všechny proteiny a řídí velká část tělesných funkcí. Genom se skládá z přibližně 25 tisíc genů a představuje kompletní set genetického materiálu.

Jednotka tvořící genom je genetická informace stočená do dvoušroubovice DNA. Aby se DNA vešla do jádra o velikosti několika mikrometrů, organizuje se do útvarů nazvaných chromozomy. Část DNA však najdeme i mimo jádro, Číst článek

2022-10-21T15:14:22+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|

Buněčné jádro

Jádro buňky si představte jako váček o průměru 5–10 mikrometrů, který je jejím řídicím centrem. Najdete ho v téměř všech buňkách lidského těla, jednou z mála výjimek jsou červené krvinky. Jádro obsahuje genetickou informaci, kontroluje růst buňky a její reprodukci. To zahrnuje úschovu a množení genetického materiálu ve formě vláken DNA. Aby se genetická informace do jádra vešla, organizuje se do útvarů zvaných chromozomy. Číst článek

2022-10-21T15:13:19+02:0021. 10. 2022|Slovníček pojmů|
Přejít nahoru